Na nejstarší trase C jezdí nejnovější vozy M1, vybavené čudlíky pro samoobslužné otevírání dveří. Čudlíky jsou zde v aktivní službě od 1. srpna 2003. Dalo by se očekávat, že už si za tu dobu na ně všichni zvykli. Opravdu tomu tak je — většina lidí již čudlíkům přivykla natolik, že chápe jejich magickou moc a nerozpakuje se je v případě potřeby stisknout. Onou potřebou je samozřejmě otevření dveří ve stanici. Často se však stává, že je čudlík nucen k práci, kterou právě vykonat nemůže. Tento příspěvek by měl pomoci v osvětě cestující veřejnosti a ke snížení náporu na někdy přetěžované dveřní čudlíky.
Dveře souprav provozovaných na trase C pracují obvykle v samoobslužném režimu. To znamená, že řidič je pouze odblokuje a je jen na cestujících, které si otevřou. Ovšem, kromě prvních a posledních dveří soupravy, které se otevírají automaticky ve všech případech. Existuje ještě jedna výjimka, při které se automaticky otevírají všechny dveře ve všech stanicích. To pokud do vlaku nastoupí nevidomý se speciální vysílačkou, který o své přítomnosti vyrozumí řidiče. Potom pracuje otevírání dveří v automatickém režimu až na konečnou.
Pokud snad někdo tok mých myšlenek nestíhá sledovat, stačí říct, že informace o aktuálním stavu dveří je signalizována kontrolkami rozmístěnými kolem čudlíku. Jestliže kontrolky nesvítí, dveře se v následující stanici otevřou automaticky a čudlík tím pádem není třeba trápit. Jestliže kontrolky svítí zeleně, dveře se v následující stanici automaticky neotevřou, takže je nutné čudlík stisknout. Jestliže kontrolky blikají zeleně, někdo už čudlík stiskl a není nutné jej dále namáhat. Jestliže kontrolky svítí červeně, dveře se otevírají nebo zavírají a čudlík opět může odpočívat.
Doufám, že teď jsem vnesl do problematiky čudlíků na trase C alespoň trochu světla a že už je nebudu muset bránit vlastním tělem v případech, kdy tito neúnavní dříči mohou odpočívat. Mějte k nim prosím ohledy a zkuste si vysvětlení z předchozího odstavce zapamatovat. Budu vám za to vděčný já i všechny dotčené čudlíky.