Reklama
 
Blog | Tadeáš Pelech

Maličkým patří krev

Prozatím poslední případ odmítání transfúze krve, kterého si povšimla média, se odehrál v Kanadě. Šesterčata, která se narodila 6. a 7. ledna 2007, přišla na svět předčasně. Žádné z nich nevážilo více než 1 kg a dvě zemřela krátce po narození. Další tři z dětí měly podle ošetřujících lékařů dostat transfúzi.

Tomu se bránili rodiče novorozeňat – Svědkové Jehovovi –, a proto je sociální pracovníci dočasně zbavili práva děti zastupovat. Rodiče se obrátili na soud a podle jeho vyjádření se k nim úřady nezachovaly správně. Právo rozhodovat o léčbě svých potomků už patří opět rodičům. Morální vítězství ale nic nemění na faktu, že jejich potomci porušili jedno z nejdůležitějších přikázání. Transfúze krve u dětí, potažmo takto malých, však není takovým prohřeškem, aby museli být hříšníci i s celou svou rodinou vyobcováni ze společenství Svědků. Pokud se tedy lékařům podaří udržet malé pacienty při životě, stanou se z dětí pravděpodobně plnohodnotní Svědkové.

Svědkové Jehovovi tvoří jedno z nejkompaktnějších náboženských společenství současnosti. I když se vyčleňují ze světské společnosti a aktivně se nepodílejí na jejím chodu, celkem úspěšně ovlivňují své okolí. Po vzoru raných křesťanů je každý z nich zvěstovatelem slova Božího a já neznám nikoho, kdo by se s žádným ze Svědků alespoň jednou nesetkal. I když velmi často narážejí na nevlídné reakce, vytrvale pokračují ve své pastorační činnosti. A jejich řady se neustále rozrůstají.

Některé zásady Svědků, vycházející z Bible, mohou působit poněkud nedemokraticky, přesto však v současném překotném světě poskytují řadu životních – i po-životních – jistot. Odmítání násilí a rasové nesnášenlivosti jsou podle mě těmi nejkladnějšími zásadami. Pevný řád a organizace a poskytování náplně života pomáhají předcházet nudě a z ní pramenícím únikům k drogám nebo kriminalitě, zejména u mladých lidí. Najdou se samozřejmě i některá sporná přikázání. Zastánci rovnoprávnosti mužů a žen nemohou přijmout přísné rozdělení rolí. Žena má ve společenství podřadnější úlohu a nikdy nemůže získat byť jen nejnižší vedoucí funkci. Ještě hůře na tom jsou homosexuálové. Ti musejí zachovávat celoživotní celibát.

Reklama

Největším omezením Svědků je však v současnosti ve většině světa odmítání transfúze krve i jejích derivátů. A když se tak nad tím zamýšlím, nenapadá mě žádný rozumný důvod k dodržování tohoto zákazu. Všechny citáty z Bible sloužící k jeho podpoře se týkají pojídání krve a krvavého masa. Nikde není zmínka o zavádění krve do cév (vím, transfúze je přece jen podstatně mladší než kterákoli část Bible). Samozřejmě, že pustíme-li se do výkladu volnějšího, dá se za zakázané považovat jakékoli přijímání krve, které slouží k udržení života. S ohledem na židovské dějiny a tradici však velmi pravděpodobně jde opravdu jen o krev coby potravu.

Ponechme nyní stranou možnosti účelového výkladu čehokoli a zamysleme se jen nad krví. Proč je člověk ochoten riskovat život a podstoupit alternativní léčbu s méně jistými výsledky? Za vším podle mě vězí vrozená kupecká povaha každého z nás. V genech je nám předáváno a od narození vštěpováno, že nic není zadarmo. Kdyby byla cesta do Ráje příliš jednoduchá, nestál by Ráj za nic. Překonávání překážek posiluje charakter a jejich obtížnost je přímo úměrná následné blaženosti.

Alternativní způsoby léčby se i díky Svědkům Jehovovým úspěšně rozvíjejí. Buďme jim za to vděčni a poskytněme jim potřebnou oběť, bez které by nebylo skutečného konečného vykoupení. A pokud jde o malé děti, které o svém životě a smrti ještě rozhodovat nemohou? Na ně se podle mě tento zákaz nevztahuje. Protože dokud nejsou pokřtěny, nemohou se nikdy dostat do Ráje. Alespoň podle toho, jak chápu doktríny Svědků Jehovových.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama