Reklama
 
Blog | Tadeáš Pelech

Nezdravý neselský nerozum

Jak tak pročítám nejrůznější příspěvky profesionálů, poloprofesionálů i amatérů, nemůžu se čím dál více zbavit dojmu, že lidstvo si libuje v povrchnosti. Jednoduchá řešení a rychlé soudy postavené na nepevných základech nemohou světu přinést nic dobrého.

Lidé se ve svých úsudcích i geniálních nápadech rádi odkazují na zdravý selský rozum. Nějak při tom pozapomínají, že sedláků už u nás žije pomálu a že patent na rozum a vševědoucnost mají pouze ti nejosvícenější státníci. Dalším oblíbeným argumentem bývá tvrzení, že je daná věc přece jasná na první pohled. Přitom se nějak zapomíná na to, že v první řadě záleží na úhlu onoho pohledu.

Základní zásadou každého pisatele by měla být důkladná příprava. Pokud chci o něčem psát a nerozumím tomu, snažím se o tom nastudovat alespoň to nejzákladnější. Přinejhorším vyhledám alespoň dva odborníky, kteří mi vysvětlí to nejdůležitější. (Druhý bod se týká především profesionálů, protože s amatéry se většina odborníků obvykle baví poněkud neochotně, baví-li se vůbec. Tento přístup může navíc být ve svém důsledku časově náročnější.) Problém samozřejmě nastává, pokud něčemu nerozumím a přitom si myslím opak. Ale to je problém zcela jiného rázu.

Za hlavní důvod povrchní znalosti popisované problematiky bývá označován nedostatek času. Nechápu to u amatéra, který píše, protože ho to baví. A ještě více to nechápu u profesionála, jehož slova obvykle zasáhnou širší publikum. Zkracování pracovní doby je přímo úměrné zkracování volného času. Přitom by zde měla platit úměra nepřímá. Co se děje s časem, který netrávíme zajišťováním svých životních potřeb?

Reklama

Podle výzkumu, který uspořádalo CVVM ve dnech 29.11. až 6.12.2004 (kvótní výběr 1071 respondentů ve věku nad 15 let, výsledky zveřejněny 13.1.2005 — čerpáno pouze z tiskové zprávy, která je volně dostupná), trávíme více než 37 procent volného času u televize. Dále následuje aktivní sportování, četba (zahrnuty knihy, noviny a časopisy) a rodina. Nevím, co si pod rodinou představit. Zda společné vysedávání u televize či další z ostatních sledovaných aktivit. Nad 10 procent se ještě dostala zahrádka, přátelé, kamarádi a známí, domácí práce a procházky. Studium a učení se se sedmi procenty dělí o devátou příčku s kinem, divadlem a výstavami. Zajímalo by mě, kolik procent by zabralo studium u lidí starších 25 let.

Vzdělávat se dá samozřejmě i z televize nebo periodických tiskovin. Současné vzdělávací pořady i články ovšem spadají do kategorie tzv. edutainmentu a vedou tak k povrchnosti už ve své podstatě. Televize ani tisk navíc nemusejí právě v dané době nabízet informace z oblasti, o kterou má ten který člověk zájem. Koho tedy něco opravdu zajímá, nakonec stejně skončí v knihovně nebo alespoň u Internetu. I tam si ovšem musí dávat pozor na povrchnost, protože také tyto informace poskytují lidé, kteří mají stále méně času.

PS: Pokud vás zajímá, jak trávíme volný čas, a pokud máte čas, zkuste si třeba přečíst referát Petra Saka na toto téma.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama