Reklama
 
Blog | Tadeáš Pelech

Salónní vegetariánství

Člověk je všežravec. Bez ohledu na to, že v některých oblastech světa vidí maso jednou za uherský rok a v jiných zase nejí v podstatě nic jiného než mrtvoly zvířat.




Současná doba poskytuje příslušníkům západní civilizace (včetně nejvýchodnějšího Nového Zélandu a méně východní Austrálie) spoustu svobod. Jednou z nich je i svoboda výběru stravy. Člověk, kterému to umožňují sociální podmínky, se může rozhodnout nejíst maso. Důvody mohou být označovány za etické, náboženské, zdravotní nebo čistě iracionální. Rozhodnutí stát se vegetariánem může být ovlivněno i módou.

Nejíst maso ovšem vyžaduje jistou dávku zodpovědnosti. Zejména u dětí. Některé prvky, které lidské tělo potřebuje k životu, v rostlinné stravě chybí. Jde například o vitamíny B12 a D, zinek, železo nebo vápník. Zatímco všežravci se nemusejí o přísun těchto látek starat, protože je získávají ve své obvyklé potravě, vegetariáni je musejí vědomě vyhledávat a doplňovat. Nacházejí je například v různých doplňcích stravy nebo potravinách uměle obohacovaných.

Řada vegetariánů tvrdí, že by raději zemřeli, než by vzali do úst maso. To je vhodné téma k debatám na večírky a posezení, při kterých podobné nebezpečí nehrozí. Člověk je v extrémních situacích schopen stát se i kanibalem, takže lze se značnou dávkou pravděpodobnosti očekávat, že by překonal i nepřekonatelný odpor k masu jako takovému. Předchůdce současného člověka přežil doby ledové i díky své univerzální dietě. Jedl prostě všechno, co se mu dostalo pod ruku. Povyšovat se kvůli tomu nad něj je přinejmenším podřezávání vlastní větve.

Reklama

Zajímavé je i to, že zatímco v rostlinné potravě některé důležité látky chybí, maso poskytuje vše, co potřebuje člověk k životu. Příkladem mohou být například Inuité, Sámové nebo Čukčové. Ti žijí v oblastech velmi dlouhých zim a zdrojem potravy jim je v podstatě pouze maso a živočišný tuk — ryb, tuleňů, mrožů, velryb nebo sobů. Vědecky založení vegetariáni namítnou, že průměrná délka života Inuitů je 42 let. Nelze ovšem přehlížet fakt, že žijí v extrémních podmínkách, kde je organismus namáhán více než v našem mírném pásu. Navíc, průměrná délka života například v Botswaně nebo Lesothu je v současnosti 34 let.

Různé studie dokazující, že člověk je od přírody býložravec, pomáhají udržovat salónní vegetariánství při životě. Věda je ale jen zvláštní druh magie, která na základě jedné sady podkladů umožní vypracovat i dvě zcela protikladné studie. Pokud se vám maso hnusí, doufejte, že se nikdy neocitnete v situaci, kdy na něm bude záviset váš život.